Jednoznačné vítězství krajní pravice

Krajně pravicová strana AfD ovládla zemské volby v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. Podle prvních výsledků, o nichž informoval server CNBC, získala strana 43,8 % hlasů a s velkým odstupem předstihla vládní CDU kancléře Friedricha Merze, která skončila na 17,2 %.

V zemském parlamentu tak AfD obsadila 39 z celkových 83 křesel, tedy pouhá tři místa pod hranicí absolutní většiny. Přesto zůstává nejisté, zda dokáže sestavit zemskou vládu. V německé politice totiž funguje takzvaný firewall – ostatní strany dlouhodobě odmítají spolupráci s krajní pravicí.

Kandidát AfD Ulrich Siegmund uvedl, že strana povede jednání s jednotlivými poslanci a frakcemi o možné podpoře. Bez ochoty ostatních stran ke koalici však AfD navzdory volebnímu triumfu vládu sestavit nemusí.

Region pod ekonomickým tlakem

Sasko-Anhaltsko patří k tradičním centrům německého chemického průmyslu a je domovem řady dodavatelů pro automobilový sektor. Právě tato průmyslová základna se ale dostala pod výrazný tlak.

Podle ekonoma banky Berenberg Holgera Schmiedinga region nadprůměrně utrpěl kolapsem východoněmeckého průmyslu a následným prudkým nárůstem cen energií. Kombinace strukturálních problémů a rostoucích nákladů vytvořila živnou půdu pro nespokojenost voličů, kterou AfD dokázala využít.

Výsledek voleb vyvolal reakce i za hranicemi Německa. Ministři v Polsku a Francii ho podle CNBC označili za znepokojivý. Napětí navíc poroste, protože Německo čekají další zemské volby – v Meklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně.

Reformy by měly zůstat v kurzu

Pro investory je klíčovou otázkou, zda regionální porážka CDU ohrozí ambiciózní ekonomický program spolkové vlády. Podle Berenbergu je to nepravděpodobné.

Schmieding očekává, že výsledek voleb nezvrátí plánované zvýšení výdajů na obranu a infrastrukturu ani chystané reformy. Ty mají přijít na podzim a zahrnují:

  • úspory v penzijním systému,
  • daňové reformy,
  • reformu zdravotnictví,
  • snižování byrokratické zátěže.

Ekonom naopak považuje za pravděpodobnější scénář, že Merzova koalice vydrží až do konce federálního volebního období, které skončí na začátku roku 2029. Zemské volby tedy sice signalizují sílící podporu krajní pravice, ale bezprostřední dopad na fungování federální vlády a její hospodářskou agendu by měl zůstat omezený.

Co z toho plyne pro trhy

Z pohledu finančních trhů je zásadní stabilita federální koalice a pokračování plánovaných investic. Vyšší výdaje na obranu a infrastrukturu představují potenciální impuls pro německou i evropskou ekonomiku, zvlášť pro průmyslové a stavební sektory.

Politická nejistota na zemské úrovni sice zvyšuje riziko dalších otřesů před volbami v dalších spolkových zemích, ale zatím podle dostupných analýz nemění základní směřování hospodářské politiky největší evropské ekonomiky. Pro investory tak zůstává klíčové sledovat, zda vláda dokáže slíbené reformy skutečně prosadit – právě jejich realizace bude pro důvěru trhů rozhodující.