ČNB zvýšila repo sazbu na čtyři procenta

Česká národní banka pokračuje v utahování měnové politiky a zvýšila klíčovou dvoutýdenní repo sazbu na čtyři procenta. Podle serveru E15 bylo rozhodnutí bankovní rady mimořádně těsné – pro zvýšení se vyslovila většina čtyř členů proti třem. Takto úzký poměr hlasů naznačuje, že uvnitř rady panuje výrazná nejednota ohledně dalšího směřování sazeb.

Pro finanční trhy přitom samotný krok nebyl překvapením. Zklamáním byl spíše signál o budoucím vývoji. Zatímco koncem října trhy zaceňovaly, že se sazby dostanou až k úrovni 4,75 až 5 procent, nyní očekávají jen dvě menší zvýšení po 25 bazických bodech. Investoři tedy citelně snížili svá očekávání ohledně toho, jak vysoko ještě ČNB půjde.

Dopad na korunu

Mírnější výhled sazeb má přímý dopad na kurz koruny. Zúžení úrokového diferenciálu vůči euru snižuje atraktivitu koruny a zvyšuje tlak na její oslabení. Pokud trhy přestanou věřit v razantnější zvedání sazeb, domácí měna může ztrácet půdu pod nohama právě ve vztahu ke společné evropské měně.

Inflace: pokles je jen dočasný

Celková inflace v říjnu zmírnila na 2,4 procenta meziročně z 2,5 procenta v září. Podle analýzy citované serverem E15 jde ovšem o dočasné zlepšení, které souvisí především s vyšší statistickou základnou u cen potravin. Jinými slovy, pokles je do velké míry technického rázu a neznamená trvalý obrat k nižší inflaci.

Varovným signálem zůstává jádrová inflace, která se v říjnu udržela na stejné úrovni jako v září, konkrétně na 3,1 procenta. Právě jádrová složka přitom lépe vypovídá o skutečných inflačních tlacích v ekonomice, protože nezahrnuje nejkolísavější položky.

Co požene ceny vzhůru

Analytici očekávají, že se inflace brzy opět rozběhne. Hlavními faktory jejího opětovného růstu mají být ceny potravin a energií. Mezi konkrétní tlaky patří:

  • napětí a konflikt na Blízkém východě, který se promítá do cen energií,
  • konec převádění poplatků za podporované zdroje energie (PoZE) na stát,
  • nižší zemědělská úroda, jež zvyšuje ceny potravin.

Podle prognózy by inflace měla vyvrcholit v únoru příštího roku, a to na úrovni kolem čtyř procent. V průměru za příští rok se očekává inflace okolo tří procent, zatímco letošní průměrná hodnota se má pohybovat kolem 2,1 procenta. Z pohledu cenové stability tak příští rok bude náročnější než ten letošní.

Co z toho plyne pro sazby

Kombinace lepkavé jádrové inflace a očekávaného zrychlení cenového růstu v příštích měsících staví ČNB do nepříjemné pozice. Na jednu stranu musí reagovat na riziko vyšší inflace, na druhou stranu příliš agresivní zvedání sazeb by mohlo zbytečně brzdit ekonomiku.

Jako nejpravděpodobnější scénář proto analytici vidí situaci, kdy repo sazba zůstane na čtyřech procentech delší dobu. Centrální banka by tak mohla zaujmout vyčkávací pozici a sledovat, jak se inflace během zimy a začátkem jara vyvine, než přistoupí k dalším krokům.

Zhodnocení dopadů

Pro investory i firmy je klíčové, že se výhled úrokových sazeb oproti konci října výrazně posunul směrem dolů. Místo očekávané cesty k pěti procentům trhy nyní počítají jen s mírným doladěním. To má tři hlavní důsledky: tlak na oslabení koruny vůči euru, nižší náklady na financování oproti dřívějším obavám a zároveň přetrvávající nejistotu danou nejednotou bankovní rady i rizikem návratu vyšší inflace.

Ukazatelem, který bude mít v nejbližších měsících zásadní váhu, se stává únorový vrchol inflace. Pokud se naplní prognóza a ceny vyšplhají ke čtyřem procentům, debata o dalším směřování sazeb se znovu rozhoří. Do té doby se zdá, že ČNB zvolí trpělivost a stabilitu před dalšími rychlými kroky.