Rekordní zadlužení na akciovém trhu
Američtí investoři si na nákup akcií vypůjčili rekordní objem peněz. Podle serveru Kurzy.cz dosáhl takzvaný marginový dluh – tedy úvěry čerpané přímo k investování na burze – až 1,5 bilionu amerických dolarů. Ještě důležitější než absolutní číslo je ovšem jeho poměr k velikosti celé ekonomiky: v tomto srovnání je současné zadlužení vyšší než na vrcholu internetové (dot-com) bubliny na přelomu tisíciletí.
Vysoká úroveň marginového dluhu patří historicky k varovným signálům, které doprovázejí nafukující se bublinu na akciových trzích. Když investoři masivně nakupují na páku, trh roste rychleji – ale při obratu nálady se pokles výrazně zrychlí, protože zadlužené pozice jsou nuceně uzavírány.
Poučení z dot-com bubliny
Historie nabízí přímou paralelu. Od března 1999 do března 2000 vzrostl marginový dluh amerických investorů o 80 % na tehdejších rekordních 300 miliard dolarů. Jakmile bublina splaskla, zadlužení prudce kleslo – už v dubnu 2000 o zhruba 10 % a do září 2002 o více než polovinu, na pouhých 136 miliard dolarů.
Dopady na akciové indexy byly dramatické. Index Nasdaq po splasknutí dot-com bubliny ztratil tři čtvrtiny své hodnoty a na předchozí maximum se vrátil až po celých patnácti letech. To ukazuje, jak dlouho může trvat, než se trh vzpamatuje z nadměrně optimistického ocenění financovaného dluhem.
Varování i z Asie
Nebezpečí páky se ostatně projevilo i nedávno. V červenci letošního roku došlo v Jižní Koreji k likvidaci účtů statisíců investorů, kteří obchodovali na páku. Akcie výrobce pamětí SK Hynix poté zůstaly hluboko pod svým maximem. Příklad ilustruje, jak rychle se zadlužené pozice mohou vymstít, když se cena otočí proti investorovi.
Efekt páky v číslech
Matematika obchodování na úvěr je nemilosrdná. Pokud investor financuje polovinu nákupu akcie z úvěru, stačí pokles její ceny o 30 % k tomu, aby přišel o 60 % svých vlastních vložených peněz. Páka tak zvětšuje nejen potenciální zisky, ale ve stejné míře i ztráty.
K rizikovému obrazu se přidávají i další faktory. Wall Street by měla příští rok podle odhadů investovat do infrastruktury pro umělou inteligenci až 1,2 bilionu dolarů. Velké technologické firmy navíc podle odhadů drží rozsáhlé podrozvahové závazky – zhruba 3 biliony dolarů – především kvůli nájmu datových center a nákupu čipů. Tyto závazky nejsou vždy na první pohled vidět v rozvahách, ale představují reálné finanční zatížení.
Není bublina jako bublina
Analytici zároveň upozorňují na opatrnost při výkladu. Samotný vysoký marginový dluh přítomnost bubliny nepotvrzuje – je to spíše jeden z ukazatelů, který je potřeba vnímat v širším kontextu valuací, úrokových sazeb a ziskovosti firem. Rostoucí zadlužení může odrážet i obecně vyšší důvěru investorů a dostupnost úvěru, nikoli nutně jen spekulativní horečku.
Přesto je kombinace rekordní páky, obrovských plánovaných investic do AI a rozsáhlých podrozvahových závazků signálem, který si zaslouží pozornost. Pokud by se technologický optimismus ochladil, mohl by nuceně uzavíraný marginový dluh poklesy na trhu zesílit podobně, jako se to stalo na začátku milénia.
Pro investory z toho plyne jasné poučení: růst financovaný dluhem funguje skvěle, dokud trh stoupá – ale v okamžiku obratu se stává jedním z nejrychlejších zesilovačů ztrát.



