Přehradám dochází voda

Protrahované sucho výrazně zasáhlo hydroenergetiku na Vltavě. Podle serveru E15 klesla výroba elektřiny na vltavské kaskádě na pouhých 40 až 50 procent dlouhodobého průměru, což znamená propad výroby až o 60 procent. Společnost ČEZ, která kaskádu provozuje, tak musí řešit citelný výpadek dodávek z vodních zdrojů.

Situace je důsledkem dlouhodobého nedostatku srážek, který postihl povodí Vltavy i Labe. Na problém zareagovaly i krajské úřady. Krajská komise pro sucho ve středních Čechách vyhlásila stav nedostatku vody na Vltavě a Labi, zatímco Jihočeský kraj vyhlásil stav sucha pro celé území regionu. Obě opatření mimo jiné umožňují omezit odtok vody z přehrad, aby se zásoby zachovaly co nejdéle.

Elektrárny jedou na zlomek výkonu

Nedostatek vody se promítá do provozu jednotlivých vodních děl. Z elektrárny Vrané dnes odtéká pouze zhruba 28 metrů krychlových za sekundu, přičemž dvě soustrojí by při plném využití dokázala zpracovat až 180 metrů krychlových vody za sekundu. Rozdíl mezi potenciálem a reálným provozem tak ukazuje, jak hluboký výpadek sucho způsobilo.

Podobně omezená je i elektrárna Orlík, do níž přitéká jen asi 15 metrů krychlových za sekundu, takže může vyrábět pouze z tohoto minimálního přítoku. Výroba dalších elektráren na kaskádě – Lipno I, Lipno II, Hněvkovice a Kořensko – je podle dostupných údajů nižší o desítky procent oproti běžnému stavu.

Aby se hladiny v nádržích udržely, přistoupily úřady k úpravě minimálních odtoků. U Vraného se minimální odtok snížil z 35 na 20 metrů krychlových za sekundu. Toto omezení má platit až do 30. dubna příštího roku, což naznačuje, že provozovatel i vodohospodáři počítají s dlouhodobějším problémem, nikoli s krátkodobým výkyvem.

Čím ČEZ nahrazuje výpadek

Chybějící kapacitu z průtočných vodních elektráren ČEZ kompenzuje z jiných zdrojů. Klíčovou roli hraje přečerpávací elektrárna Dalešice na Třebíčsku, která dokáže rychle dodat výkon v době špičkové poptávky. Právě flexibilita přečerpávacích elektráren se v obdobích sucha ukazuje jako zásadní, protože průtočné elektrárny na kaskádě nyní nemohou garantovat dodávky v době největší odběrové špičky.

Dopady a výhled

Výpadek vodní energetiky na Vltavě sám o sobě nepředstavuje pro největší tuzemskou energetickou skupinu zásadní ohrožení, protože vodní elektrárny tvoří jen menší část jejího výrobního portfolia, v němž dominují jaderné a klasické zdroje. Přesto jde o příznačný příklad toho, jak se klimatické výkyvy promítají do spolehlivosti obnovitelných zdrojů a jak rostoucí význam získávají technologie schopné rychle vyrovnávat výkyvy v soustavě.

Pro energetiku to znamená zvýšený tlak na zálohové a akumulační kapacity. Přečerpávací elektrárny typu Dalešice se stávají čím dál cennějším prvkem stability sítě, zejména pokud bude podobných období sucha přibývat. Současně platí, že omezení odtoků z přehrad má i širší dopady – od zásobování vodou přes zemědělství až po splavnost toků.

Pro investory sledující ČEZ je zpráva spíše ilustrací dlouhodobých rizik a příležitostí spojených s proměnou energetického mixu než bezprostředním faktorem pro výkonnost akcie. Ukazuje však, že klimatické vlivy budou v příštích letech hrát ve výrobě elektřiny stále výraznější roli a že schopnost diverzifikovat zdroje a flexibilně reagovat na výpadky bude pro energetické firmy klíčová.