Ceny bytů rostou pomaleji

Tuzemský trh s nemovitostmi dál zdražuje, dynamika růstu ale citelně ztrácí na síle. Index cen obytných nemovitostí včetně pozemků se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 8,6 procenta meziročně, zatímco v prvním kvartálu to bylo ještě celých 10 procent. Podle serveru E15 za zpomalením stojí především levnější novostavby, přičemž výraznou roli hraje Praha, kde výsledek ovlivňuje struktura developerských prodejů v daném období.

Zpomalení potvrzuje i mezičtvrtletní pohled. Sezonně očištěný růst cen nemovitostí dosáhl ve druhém čtvrtletí 1,4 procenta, což je méně než průměrných 2,3 procenta za roky 2024 a 2025. Trend tedy ukazuje na postupné ochlazení, nikoli na obrat do poklesu.

Bydlení jako hlavní motor jádrové inflace

Pro centrální bankéře zůstávají ceny bydlení zásadním tématem. Imputované i skutečně placené nájemné totiž dohromady tvoří velkou část spotřebního koše – přibližně 15 procent – a ještě větší váhu mají v jádrové inflaci, kde představují zhruba 27 procent. Právě proto se vývoj na trhu nemovitostí přímo promítá do cenové stability.

Jádrová inflace v srpnu v meziročním srovnání zrychlila na 3 procenta a tažena byla právě náklady na bydlení. To je pro Českou národní banku signál, že boj s inflací ještě není u konce, i když samotné tempo zdražování bytů polevuje.

Příjmy domácností drží krok

K poptávce po bydlení přispívá i rostoucí kupní síla obyvatel. Průměrná hrubá mzda se ve druhém čtvrtletí zvýšila o 6,4 procenta meziročně a hrubý disponibilní příjem domácností přidal 5,5 procenta. Vyšší příjmy zlepšují dostupnost úvěrů a udržují zájem o nákup nemovitostí, což omezuje prostor pro výraznější pokles cen.

Hypotéky zdražuje trh, ne centrální banka

Zajímavý je vývoj na úvěrovém trhu. Realizované sazby úvěrů na bydlení v srpnu dosáhly 4,94 procenta, což je nárůst o téměř 0,4 procentního bodu od jara. Hlavním hybatelem přitom není ČNB, ale finanční trh. Tříleté a pětileté úrokové swapy, které slouží jako referenční bod pro ocenění hypoték, vzrostly zhruba o 1,5 procentního bodu.

Nabídkové hypoteční sazby na tento pohyb reagovaly jen částečně. V září se pohybovaly kolem 5,5 procenta, tedy přibližně o 0,6 procentního bodu výše než v březnu. To znamená, že banky zatím plně nepromítly růst tržních sazeb do svých nabídek a část nákladů nesou samy. Prostor pro další zdražování hypoték tak zůstává otevřený.

Samotná ČNB přistoupila ke zvýšení sazeb v červnu, a to o 0,25 procentního bodu. Trh však očekává, že centrální banka do konce roku sazby ještě zvedne, souhrnně téměř o 0,5 procentního bodu. Rizikem pro stabilitu cen zůstávají právě náklady na bydlení.

Co z toho plyne pro trhy

Situace vytváří pro domácí měnovou politiku nepříjemnou kombinaci. Zdražování bytů sice zpomaluje, ale stále je dostatečně silné na to, aby udržovalo jádrovou inflaci nad komfortní úrovní. Pro ČNB to znamená, že nemá prostor k rychlému uvolňování politiky a trh počítá spíše s dalším utahováním.

Na dluhopisovém trhu zatím panuje relativní klid. Ani zhoršený výhled veřejných financí nevyvolal zásadní růst výnosů českých státních dluhopisů, což naznačuje, že investoři zatím důvěřují schopnosti státu dluh obsluhovat.

Pro potenciální kupce nemovitostí i majitele hypoték je klíčovým signálem především vývoj na finančním trhu, nikoli jen kroky centrální banky. Dokud budou tržní sazby a swapy růst, lze očekávat, že se dříve či později promítnou i do konečných nabídkových podmínek hypoték.