Česko mezi zeměmi s nejdražším dluhem
Český stát si dnes půjčuje za jedny z nejvyšších úroků v celé Evropské unii. Výnos desetiletých státních dluhopisů se podle serveru E15 pohybuje kolem 5,09 procenta, což je čtvrtá nejvyšší úroveň v rámci unijní sedmadvacítky. Dráž než Česko se financují už jen Rumunsko, Polsko a Maďarsko.
Srovnání s dalšími zeměmi je pro Česko nelichotivé. Zadluženější a politicky rozkolísanější státy si přitom půjčují levněji – francouzské dluhopisy nesou 4,22 procenta a italské se rovněž úročí níže než české. Pro představu, německé desetileté papíry se pohybují kolem 3,37 procenta a irské okolo 3,49 procenta.
Rostoucí účet za dluhovou službu
Vyšší úroky se přímo promítají do státního rozpočtu. Zatímco v roce 2021 stála obsluha českého státního dluhu zhruba 41 miliard korun, pro rok 2027 se počítá s částkou až 130 miliard korun. Náklady na splácení úroků tak během několika let více než ztrojnásobí a představují jednu z nejrychleji rostoucích položek veřejných financí.
Kolem výše úroků se rozhořela i politická debata. Andrej Babiš z drahého dluhu viní centrální banku a jejího guvernéra Aleše Michla. Bankovní rada ČNB pod Michlovým vedením držela v době, kdy inflace v Česku vystoupala téměř k 20 procentům, základní sazbu na sedmi procentech. Od té doby sazby klesly – v červnu se pohybovaly kolem 3,75 procenta, přičemž ČNB další zvyšování nevyloučila kvůli přetrvávajícímu inflačnímu riziku.
Vyšší úroky nejsou jen český problém
Náklady na financování rostou napříč světem, takže situace není výhradně českým fenoménem. Výnosy amerických desetiletých dluhopisů se vyšplhaly na 4,79 procenta, což je nejvíce od finanční krize v roce 2008. Nový guvernér Fedu Kevin Warsh navíc naznačil, že je připraven sazby zvednout kvůli riziku inflace, zatímco Donald Trump tlačí centrální banku opačným směrem – ke snižování. Základní sazby Fedu se dnes drží v pásmu 3,50 až 3,75 procenta.
Napětí panuje i v eurozóně. Evropská centrální banka, jejíž sazba činí 2,25 procenta, se podle informací chystá úroky s vysokou pravděpodobností dále zvednout. Výnosy francouzských dluhopisů kvůli politické nejistotě přechodně vystoupaly nad úroveň Řecka i Itálie, což ukazuje, jak citlivě trhy reagují na politické riziko.
Debata o dluzích má i radikálnější polohu. Francouzský levicový lídr Jean-Luc Mélenchon vyzval ECB, aby úroky nezvyšovala, a dokonce navrhl odpustit část dluhů zemí eurozóny, které centrální banka drží. ECB totiž od krize eura v roce 2010 nashromáždila velký objem vládních dluhopisů členských zemí.
Co z toho plyne
Vysoké výnosy českých dluhopisů znamenají pro stát dražší půjčky a rostoucí účet za dluhovou službu, který ukrajuje stále větší část rozpočtu. Zároveň jde o výsledek kombinace faktorů – vysoké inflace v minulých letech, přísnější měnové politiky ČNB i globálního růstu úrokových nákladů.
Pro investory jsou naopak vyšší výnosy příležitostí: české státní papíry nabízejí jeden z nejzajímavějších úroků v EU. Klíčové bude, jak se bude vyvíjet inflace a zda ČNB, Fed i ECB skutečně přistoupí k dalšímu zpřísňování. Politici, kteří spoléhají na levné financování rozpočtových výdajů, tak podle E15 mají důvod k obavám – éra levných peněz zjevně skončila a náklady na obsluhu dluhu se stávají jedním z klíčových témat hospodářské politiky.
