Rozhodování ve stínu rostoucích cen

Česká národní banka se tento týden chystá řešit otázku, zda znovu přitvrdí v měnové politice. Podle serveru E15 bankovní rada ve čtvrtek pravděpodobně přistoupí k dalšímu zvýšení úrokových sazeb, které by mělo zabránit očekávanému zrychlení inflace. Současná základní sazba činí 3,75 procenta.

Ačkoli Česko mělo donedávna jednu z nejnižších měr inflace v Evropské unii, pohybující se kolem dvou procent, výhled už není tak klidný. Prognóza totiž počítá s tím, že růst cen se během následujících dvou let může vyšplhat až ke čtyřem procentům, tedy dvojnásobku inflačního cíle banky.

Co tlačí ceny vzhůru

Na růstu cen se podepisuje hned několik faktorů. Globální inflaci podle textu rozdmýchávají především drahé energie, za nimiž stojí napětí v Perském zálivu a válka s Íránem. Dopady jsou patrné v cenách surovin:

  • ropa se obchoduje nad hranicí sta dolarů za barel a od začátku konfliktu s Íránem zdražila o více než polovinu,
  • zemní plyn stojí zhruba trojnásobek ceny ze začátku roku,
  • silová elektřina je oproti loňsku dražší přibližně o třetinu.

K tomu se přidávají domácí vlivy. V lednu odezní cenový efekt přesunu poplatků za obnovitelné zdroje na státní rozpočet, který letos inflaci tlumil. Jeho vymizení přidá meziročnímu růstu cen bezmála půl procentního bodu. Další tlak přijde v roce 2028 se zavedením nového systému emisních povolenek ETS2, jehož dopad na inflaci se odhaduje rovněž téměř na půl procenta.

Spor o jádrovou inflaci

Starostí centrálních bankéřů zůstává jádrová inflace, kterou se už několik let nedaří výrazně stlačit pod tři procenta. Nyní se pohybuje kolem tří procent a její tempo je nejvyšší za uplynulý rok. Zvlášť výrazně rostou ceny služeb, které zdražují tempem přesahujícím čtyři procenta.

V bankovní radě se názory na další postup liší. Radní Jakub Seidler avizoval, že svůj hlas odevzdá pro zpřísnění měnové politiky. Guvernér Aleš Michl opakovaně zdůrazňuje nutnost dostat jádrovou inflaci pod kontrolu. Naproti tomu viceguvernér Jan Frait patří k opatrnějšímu křídlu a varuje, aby banka nepřilévala olej do ohně v podobě růstu delších tržních sazeb. Hlavní ekonom a šéf měnové sekce Petr Sklenář pak upozornil, že ČNB zatím nemá doklady o tom, že by firmy zvyšovaly své marže.

Trhy už sázejí na dražší peníze

Finanční trh je o dalším utahování přesvědčen. Zatímco ekonomové očekávají pro tento týden jedno zvýšení, v příštím roce počítají trhy s dalšími třemi kroky nahoru. Nálada se promítá i do tržních sazeb: tříletá swapová sazba vzrostla zhruba o 1,5 procentního bodu a přiblížila se pěti procentům.

To má přímé důsledky pro domácnosti i stát. Dražší peníze znamenají vyšší náklady na hypotéky, což dlouhodobě kritizuje premiér Andrej Babiš. Vyčítá centrální bance jak drahé úvěry na bydlení, tak podmínky financování státního dluhu. Podle textu navíc ČNB nebude ze zákona ještě řadu let schopna vyplatit vládě dividendu.

Co z toho plyne

Čtvrteční rozhodnutí bude signálem, jak vážně centrální banka bere riziko návratu vyšší inflace. Kombinace drahých energií, odeznívajících dočasných úlev a tvrdošíjně vysoké jádrové inflace vytváří prostředí, v němž je zpřísnění logickým krokem. Pro dlužníky to znamená, že naděje na brzké zlevnění úvěrů se vzdaluje, a trh se zřejmě připravuje na období, kdy peníze zůstanou dražší déle, než se ještě nedávno zdálo.