Co ukazují výpočty Goldman Sachs
Investiční banka Goldman Sachs se zaměřila na otázku, kterou si klade stále více ekonomů i centrálních bankéřů – jaký vliv má současný boom kolem umělé inteligence na cenovou hladinu. Podle serveru MarketWatch banka provedla vlastní propočty, které měly vyčíslit, jak moc rozmach technologií spojených s AI promlouvá do inflačních čísel.
Závěr analytiků Goldman Sachs je přitom spíše opatrně optimistický: přestože AI boom na inflaci určitý tlak vytváří, banka očekává, že se jádrová inflace bude postupně vracet směrem k cíli americké centrální banky. Ten návrat ovšem nenastane okamžitě – podle propočtů má k němu dojít až v roce 2027.
Proč je důležitý dvouprocentní cíl Fedu
Americký Federální rezervní systém (Fed) dlouhodobě pracuje s inflačním cílem ve výši 2 %. Tato hodnota slouží jako hlavní orientační bod pro nastavení měnové politiky, tedy i pro rozhodování o výši úrokových sazeb. Když se inflace drží výrazně nad cílem, má centrální banka tendenci udržovat sazby na vyšší úrovni, aby zchladila poptávku a růst cen zpomalila.
Práve proto je očekávání Goldman Sachs pro trhy relevantní. Pokud se jádrová inflace – tedy ta očištěná o kolísavé položky, jako jsou ceny potravin a energií – skutečně přiblíží k dvouprocentní hranici teprve v roce 2027, znamená to, že cesta k plné normalizaci cenové hladiny bude ještě poměrně dlouhá.
AI jako nový faktor v inflační rovnici
Rozmach umělé inteligence přináší do ekonomiky protichůdné síly. Na jedné straně masivní investice do datových center, výpočetního výkonu a souvisejících technologií zvyšují poptávku po energii, komponentech a specializovaných pracovnících, což může ceny tlačit nahoru. Na druhé straně se od AI dlouhodobě očekává, že zvýší produktivitu a část nákladů naopak sníží.
Výpočty Goldman Sachs se snaží tyto efekty zachytit a vyčíslit, jakou měrou AI boom aktuálně do inflace přispívá. Skutečnost, že banka i přes tyto tlaky počítá s postupným návratem jádrové inflace k cíli, naznačuje, že vliv AI na růst cen podle ní není natolik silný, aby normalizaci zcela zablokoval – pouze ji posouvá v čase.
Co to znamená pro investory
Pro trhy je časování návratu inflace k cíli zásadní, protože se od něj odvíjí očekávání ohledně budoucí trajektorie úrokových sazeb. Delší cesta k dvouprocentnímu cíli obvykle znamená, že investoři musí počítat s tím, že vyšší sazby mohou přetrvávat déle, než by si přáli.
Pro akciové trhy, zejména pro technologický sektor, který je s tématem AI nejvíce spojený, jde o dvousečnou zprávu. Na jedné straně potvrzuje, že boom kolem umělé inteligence má reálné makroekonomické dopady a není jen tématem rozvah jednotlivých firem. Na druhé straně připomíná, že spojené investice a poptávka mohou přispívat k tlaku na ceny, což komplikuje rychlejší uvolnění měnové politiky.
Projekce Goldman Sachs je samozřejmě jen jedním z pohledů a podobné výhledy se v čase mění podle nově příchozích dat. Přesto nabízí užitečný rámec pro přemýšlení o tom, jak spolu souvisí jedno z nejvýraznějších investičních témat současnosti – umělá inteligence – a dlouhodobé inflační tlaky, kterým čelí nejen Fed, ale i další centrální banky po celém světě.
Shrnutí
Podle výpočtů Goldman Sachs, na které upozornil server MarketWatch, AI boom k inflaci přispívá, avšak nebrání jejímu postupnému poklesu. Banka počítá s tím, že se jádrová inflace vrátí k dvouprocentnímu cíli Fedu v roce 2027 – tedy po delší době, než by si trhy toužící po rychlejším snižování sazeb patrně přály.



