Inflace zrychlila nad dvě procenta
Spotřebitelské ceny v Česku meziročně vzrostly v září 2026 o 2,5 %, zatímco v srpnu dosahovala inflace jen 1,9 %. Podle informací serveru Kurzy.cz se přitom cenová hladina oproti předchozímu měsíci nijak nezměnila – meziměsíční pohyb byl tedy nulový a za zrychlením meziročního tempa stojí zejména srovnávací základna a vývoj u vybraných položek.
Hlavním tahounem zdražování byly ceny pohonných hmot. Nafta a benzin podle dat přispívají k celkové inflaci více než jedním procentním bodem. Růst cen paliv souvisí s napětím a konfliktem na Blízkém východě, který se promítá do světových cen ropy a následně i do cen na českých čerpacích stanicích.
Co táhlo ceny nahoru a co je naopak brzdilo
Kromě paliv se projevilo i zdražení zboží. Ceny zboží rostly meziročně o 0,8 % oproti srpnovým 0,6 %, přičemž se výrazně podepsalo zdražení elektroniky, konkrétně mobilních telefonů. Ceny služeb pokračovaly v silném tempu růstu na úrovni 4,5 %.
Naopak inflaci brzdil pokračující meziroční pokles cen potravin, i když tempo tohoto propadu zvolnilo. Mírně také zpomalil růst nákladů vlastního bydlení, tedy tzv. imputovaného nájemného.
Důležitým ukazatelem pro centrální banku je jádrová inflace, která očišťuje údaje o nejvolatilnější položky jako paliva a potraviny. Ta v září zrychlila na 3,1 % z srpnových 3 %. Vyšší jádrová inflace naznačuje, že cenové tlaky nejsou jen záležitostí dočasného výkyvu cen paliv, ale že se promítají i do širšího spektra zboží a služeb.
Vládní opatření se projeví později
Zářijová data ještě nezohledňují vládní kroky, které mají ceny paliv zmírnit. Snížení spotřební daně a cenová regulace se podle dostupných informací projeví až v říjnových statistikách. To znamená, že efekt těchto opatření by mohl příští měsíční číslo částečně stlačit dolů.
Výhled ČNB a dopady na ekonomiku
K vývoji se vyjádřil Jakub Matějů, zástupce ředitele měnové sekce České národní banky. ČNB ve zbytku letošního roku očekává inflaci v pásmu 2 až 3 %. Na začátku příštího roku pak centrální banka předpokládá přechodné zvýšení nad hranici 3 %, což by znamenalo dočasné vybočení z komfortní zóny kolem dvouprocentního cíle.
Pro investory a domácnosti je zrychlující inflace signálem, že prostor pro rychlé uvolňování měnové politiky se může zužovat. Vyšší jádrová inflace i silný růst cen služeb jsou faktory, které centrální bankéře obvykle vedou k opatrnosti při nastavování úrokových sazeb. Pokud cenové tlaky přetrvají, může ČNB zůstat zdrženlivá vůči snižování sazeb.
Co z toho plyne
Záříjová data ukazují smíšený obrázek. Na jedné straně stojí jednorázový nákladový šok z dražších paliv, který by měly částečně kompenzovat vládní opatření viditelná až v říjnu. Na straně druhé jádrová inflace a ceny služeb naznačují, že domácí poptávkové a nákladové tlaky zůstávají poměrně houževnaté.
Pro spotřebitele to v praxi znamená, že náklady na mobilitu a část běžného zboží či služeb nadále porostou. Pokles cen potravin sice domácím rozpočtům pomáhá, ale jeho zmírňující efekt oslabuje. Klíčové bude sledovat, zda se potvrdí očekávání ČNB o přechodném zvýšení inflace nad 3 % na přelomu roku a jak rychle se poté cenový růst vrátí zpět k cíli.



