Ceny v Evropě zrychlily
Statistický úřad Eurostat zveřejnil konečná data o vývoji spotřebitelských cen v Evropské unii za září. Podle serveru E15 meziroční inflace v celé EU zrychlila na 3,8 procenta, zatímco v srpnu dosahovala 3,2 procenta. Jde o nejvyšší hodnotu za poslední tři roky. Pro srovnání – loni v září byl růst cen v EU výrazně mírnější, na úrovni 2,6 procenta.
Stejným tempem zrychlila inflace také v eurozóně, kde se v září dostala rovněž na 3,8 procenta z předchozích 3,2 procenta. I zde se jedná o znatelné zrychlení oproti loňskému září, kdy činila 2,2 procenta.
Zrychlení cenového růstu nebylo ojedinělé. Z dat vyplývá, že meziroční inflace se v jednom členském státě snížila, ve třech zůstala beze změny a ve zbylých 23 zemích vzrostla.
Česko patří k nejmírnějším v unii
Česko se podle harmonizovaných údajů Eurostatu zařadilo mezi země s nejnižší inflací v celé unii – obsadilo čtvrtou nejnižší příčku. Nižší růst cen vykázaly jen Švédsko, Dánsko a Maďarsko.
Podle metodiky Eurostatu dosáhla česká inflace v září 2,2 procenta, zatímco v srpnu to bylo 1,5 procenta. Je potřeba mít na paměti, že Eurostat počítá s harmonizovanými údaji, které se odlišují od výpočtů Českého statistického úřadu. ČSÚ tak pro Česko uvádí hodnoty mírně vyšší – v září 2,5 procenta a v srpnu 1,9 procenta. Rozdíl pramení z odlišné metodiky, což je běžné u všech členských států.
Na opačné straně žebříčku skončily země s výrazně vyšším cenovým tlakem. Nejvyšší inflaci v září zaznamenalo Rumunsko s 6,5 procenta, následované Litvou se 6,1 procenta a Bulharskem s 5,6 procenta.
Co žene ceny nahoru
Za zrychlením inflace stojí především zdražování energií. Ceny táhne vzhůru zejména rostoucí hodnota ropy a plynu, kterou ovlivňuje napětí a konflikt na Blízkém východě. Energetické komodity tak zůstávají klíčovým faktorem, který udržuje cenovou hladinu v Evropě pod tlakem.
Inflace v eurozóně se přitom už několik měsíců pohybuje nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky. ECB na tento vývoj reagovala a v září přistoupila ke zvýšení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu. Depozitní sazba se tak dostala na úroveň 2,50 procenta.
Zhodnocení dopadů
Návrat inflace na tříletý rekord představuje nepříjemnou zprávu pro evropské domácnosti i centrální bankéře. Po období, kdy se růst cen zdál pod kontrolou, se cenová hladina opět vzdaluje od stanoveného cíle. Zdražování energií v důsledku geopolitického napětí ukazuje, jak silně je evropská ekonomika závislá na vnějších faktorech, které centrální banky nemohou přímo ovlivnit.
Září ECB k utažení měnové politiky, ovšem otázkou zůstává, zda jediný krok o 0,25 procentního bodu bude stačit, pokud budou ceny energií i nadále růst. Pro investory to znamená, že prostředí vyšších sazeb může přetrvat déle, než se dříve předpokládalo, což ovlivňuje náklady financování i ocenění rizikovějších aktiv.
Česko v tomto srovnání vychází relativně příznivě. Pozice mezi čtyřmi zeměmi s nejnižší inflací v EU naznačuje, že domácí cenový vývoj je zatím zvládnutelnější než v řadě jiných členských států, byť národní metodika ČSÚ vykazuje čísla o něco vyšší než harmonizovaný pohled Eurostatu.



