Ceny v eurozóně zrychlily na tříleté maximum

Spotřebitelské ceny v zemích platících eurem rostou výrazně rychleji, než se ještě před pár měsíci čekalo. Podle rychlého odhadu evropského statistického úřadu Eurostat, o kterém informoval server E15, dosáhla meziroční inflace v eurozóně v září hodnoty 3,8 %. To je nejvyšší úroveň za poslední tři roky a znatelné zrychlení oproti srpnovým 3,2 %.

Cenová hladina se tak už několik měsíců po sobě drží výrazně nad dvouprocentním cílem, který si Evropská centrální banka (ECB) stanovila jako hranici cenové stability. Rozdíl mezi aktuálním údajem a cílem se navíc dále rozevírá, což komplikuje měnové politice v Frankfurtu další postup.

Energie jako hlavní motor zdražování

Rozhodující podíl na zrychlení inflace mají ceny energií. Ty v září meziročně vzrostly o 18,8 %, což je mimořádně silný nárůst, který protáhl celkový index směrem vzhůru.

Za zdražováním stojí především napětí na Blízkém východě. Konflikt v regionu zvyšuje nejistotu na trzích s ropou a zemním plynem a promítá se do vyšších cen těchto komodit. Dopad pak pociťují domácnosti i firmy napříč celou eurozónou v podobě vyšších účtů za energie i navazujících nákladů.

Velké rozdíly mezi zeměmi

Inflace se v jednotlivých členských státech výrazně liší. Nejvyšší tempo růstu cen zaznamenala v září Litva, kde se cenová hladina zvýšila o 6,1 %. Na opačném konci spektra skončila Malta s nejmírnější inflací ve výši 2,4 %. Tyto rozdíly ukazují, jak odlišně dopadá energetický šok na jednotlivé ekonomiky v závislosti na jejich struktuře a energetické náročnosti.

ECB reaguje zpřísněním a horší prognózou

Na zhoršující se cenový vývoj zareagovala Evropská centrální banka utažením měnové politiky. Zvýšila úrokové sazby o 0,25 procentního bodu, takže klíčová depozitní sazba nyní činí 2,50 %. Zároveň centrální bankéři zhoršili výhled inflace pro příští rok.

Pro letošní rok počítá ECB s průměrnou inflací kolem 3 %. Prognózu pro příští rok pak upravila na 2,5 %, zatímco dříve očekávala 2,3 %. Posun směrem nahoru naznačuje, že banka nepředpokládá rychlý návrat cenové hladiny k cíli a že vyšší inflace může být odolnější, než se dosud zdálo.

Co to znamená pro trhy a investory

Kombinace rostoucí inflace a zhoršené prognózy posouvá očekávání ohledně dalšího směřování sazeb v eurozóně. Pokud by cenové tlaky spojené s energiemi přetrvaly, otevírá se prostor pro delší období vyšších úrokových nákladů, což má přímý vliv na financování firem i na ocenění akcií a dluhopisů.

Pro investory je zásadní zejména vývoj cen energií. Dokud bude napětí na Blízkém východě držet ropu a plyn na zvýšené úrovni, bude inflace v eurozóně obtížně klesat k cíli a ECB bude mít svázané ruce při případném uvolňování politiky. Naopak zklidnění geopolitické situace a pokles cen komodit by mohly inflační tlaky poměrně rychle zmírnit.

Aktuální data tak potvrzují, že boj s inflací v Evropě zdaleka nekončí. Energetická složka, která stála za většinou zrychlení, zůstává hlavní neznámou a bude klíčová pro to, zda se cenová hladina v nadcházejících měsících vydá směrem k dvouprocentnímu cíli, nebo se naopak drahé energie promítnou i do dalších částí spotřebního koše.