Inflace se vrací do centra pozornosti
Cenová hladina znovu roste, a to na obou stranách Atlantiku. Podle serveru Peníze.cz vystoupala česká inflace ze srpnových 1,9 % na zářijových 2,5 %, přičemž do konce roku se očekává její přiblížení ke třem procentům. Zrychlily i ceny v eurozóně, kde se evropská inflace posunula z 3,2 % na 3,8 %, a ve Spojených státech, kde se zvedla z 3,4 % na 3,7 %.
Hlavním tahounem zdražování jsou energie. V USA vyskočily ceny benzínu meziměsíčně o 9,1 % a za celý rok dokonce o 34,2 %. Souvisí to s napjatým trhem s ropou – barel severomořské ropy Brent se v říjnu dostal až k 115 dolarům. Znepokojivé je, že rostla i jádrová inflace, která nezahrnuje nejvíce kolísavé položky, a signalizuje tak širší cenové tlaky.
Centrální banky mezi opatrností a dalším utahováním
Reakce měnových autorit se liší. Česká národní banka na zrychlující inflaci odpověděla zvýšením úrokových sazeb z 3,75 % na 4 %. Americký Fed naopak v říjnu sazby ponechal beze změny, trh ovšem počítá s jejich zvednutím v prosinci. Podobný scénář čeká i Evropu – Evropská centrální banka zatím vyčkává, ale prezidentka Christine Lagardeová naznačila možný prosincový krok vzhůru.
Vyhlídka na vyšší sazby a trvalejší inflaci se naplno promítá do trhu s dluhopisy, kde dlouhodobé výnosy rostou po celém světě.
Akcie couvají, nejvíce trpí technologie a rozvíjející se trhy
Říjen byl pro akciové investory nevlídný. Globální index MSCI World oslabil o 0,8 %, výrazněji však padala Evropa, kde ceny akcií klesly o 2,2 %. Investory děsila především nejistota kolem fiskální situace ve Francii. Středoevropské tituly ztratily tři procenta, přesto si polský trh drží od začátku roku solidní zisk a region jako celek je stále v plusu o 18,3 %.
Nejhůře dopadly rozvíjející se trhy s propadem 8,1 %, tažené dolů především Brazílií a Čínou. Do nálady se promítla i rostoucí skepse vůči technologickému sektoru. Investoři začínají pochybovat o tom, zda se obří výdaje do umělé inteligence vrátí, a přesouvali peníze z technologií do bezpečnějších odvětví. Proto technologický NASDAQ utrpěl citelněji než širší index S&P 500.
Výnosy dluhopisů na mnohaletých maximech
Dluhopisový trh zažívá výrazný pohyb. Výnos americké desetileté vládní obligace kulminoval na začátku října nad pěti procenty, zatímco třicetileté papíry vystoupaly na nejvyšší úroveň od roku 2002. Francouzské dluhopisy se kvůli rozpočtovým potížím přiblížily pěti procentům, zatímco německé zůstávají nižší na 3,4 %.
Tlak cítí i domácí trh. Výnos české desetiletky vyšplhal na 5,39 %, tedy téměř na dvacetiletá maxima. Souvisí to i s rekordním zadlužením státu – český státní dluh narostl o více než 200 miliard korun a překročil hranici 3,882 bilionu Kč. Vyšší výnosy sice znamenají zajímavější reálné zhodnocení (okolo 2,5 % při odpovídající inflaci), ale růst výnosů zároveň tlačí dolů ceny již vydaných dluhopisů.
Jak to zasáhlo podílové fondy
Vývoj na trzích se odrazil i ve výkonnosti fondů sledovaných indexem Partners, který monitoruje kolem 140 podílových fondů. Fondy kvalitních dluhopisů (PIF-DLUH) vykázaly jen symbolický růst o 0,1 % za říjen a 0,2 % za posledních dvanáct měsíců. Fondy rizikovějších dluhopisů naopak ztratily 0,7 %. Smíšené fondy kvůli své akciové složce klesly o 0,5 %, meziročně jsou však stále v plusu o 4,6 %.
Mezi akciovými strategiemi se ukázal rozdíl: zatímco akciová část PIF-AK přidala kolem 0,6 % a za rok je v zisku 11,5 %, specializovaná složka PIF-SPEC odepsala 2,3 %, přesto si za posledních dvanáct měsíců drží solidních 22,5 %.
Říjen tak ukázal, že kombinace vyšší inflace, rostoucích sazeb a nejistoty kolem technologických investic dokáže zasáhnout většinu tříd aktiv najednou. Pro investory zůstává klíčovou otázkou, zda centrální banky dokážou cenový tlak zkrotit, aniž by přitom zbrzdily ekonomiku i trhy.



