Nová predikce počítá s horším vývojem

Ministerstvo financí ČR ve své nové makroekonomické predikci zhoršilo pohled na vývoj tuzemské ekonomiky. Podle serveru Novinky.cz resort mírně snížil odhad průměrné inflace pro letošní rok, zároveň však varuje před jejím zrychlením v roce příštím a upozorňuje na řadu rizik, která mohou výhled ještě zhoršit.

Pro rok 2025 MF nově počítá s průměrnou inflací 2,1 %, tedy o 0,1 procentního bodu méně než ve srpnové predikci. Výraznou změnu ale přináší výhled na rok 2026, kdy ministerstvo očekává zrychlení růstu cen na 3,1 %. Hlavním důvodem jsou podle resortu vyšší ceny energií pro domácnosti a obnovený růst cen potravin.

Růst ekonomiky i trh práce

V oblasti hospodářského růstu se odhady MF do značné míry shodují s prognózou České národní banky. Obě instituce počítají pro letošní rok s růstem hrubého domácího produktu o 1,7 % a pro rok 2026 se zrychlením na 2,5 %. ČNB přitom svůj srpnový odhad letošního růstu znatelně snížila – z původních 2,2 % na současných 1,7 %.

Také v otázce inflace jsou obě prognózy blízko. ČNB počítá pro letošní rok s inflací 2,1 % (ze srpnových 2,0 %) a pro rok 2026 s 3,2 %, tedy prakticky shodně s odhadem ministerstva.

Poměrně příznivě naopak vypadá situace na trhu práce. MF očekává, že míra nezaměstnanosti v příštím roce klesne – z 3,0 % v letošním roce na 2,8 % v roce 2026. Český trh práce tak zůstává jedním z nejpevnějších v rámci Evropské unie.

Rostoucí schodky a hrozba dluhové brzdy

Méně optimisticky vyznívá výhled na vývoj veřejných financí. Ministerstvo předpokládá růst jak rozpočtového schodku, tak celkového zadlužení v následujících letech. Zatímco v roce 2024 dosáhl schodek 2,2 % HDP, letos má vzrůst na 2,8 % a do roku 2027 by se podle predikce měl prohloubit až na 3,5 % HDP.

Souběžně poroste i veřejný dluh. Z úrovně 44,2 % HDP v roce 2024 by měl letos vystoupat na 45,8 % HDP a do roku 2029 dosáhnout 49,7 % HDP. Pokud by se zadlužení přiblížilo k hranici 55 % HDP, aktivovala by se takzvaná dluhová brzda, která by vyžadovala sestavení vyrovnaného nebo přebytkového rozpočtu.

Kde číhají hlavní rizika

Ministerstvo financí jasně uvádí, že rizika celé predikce jsou vychýlena směrem k nižšímu růstu a vyšší inflaci. Jako nejvýznamnější označuje možnou eskalaci konfliktu na Blízkém východě a s ní spojené riziko narušení dodávek energií.

Mezi další ohrožující faktory řadí resort nízkou naplněnost evropských zásobníků plynu, která by při zhoršení geopolitické situace mohla zvýšit tlak na ceny energií. Dalším rizikem zůstává situace v automobilovém průmyslu, jenž má pro českou exportně orientovanou ekonomiku zásadní význam.

Co z predikce vyplývá

Nová predikce MF nakreslila obraz ekonomiky, která sice poroste, ovšem pomaleji, než se dříve čekalo, a to za cenu opětovného zrychlení inflace. Pro domácnosti to znamená, že úleva od zdražování z posledních měsíců nemusí mít dlouhého trvání – zejména kvůli energiím a potravinám.

Shoda mezi prognózami ministerstva a centrální banky dodává odhadům na důvěryhodnosti, zároveň však naznačuje, že obě instituce vnímají stejná rizika. Pro investory a trhy jsou klíčové především výhled inflace, který ovlivňuje další kroky ČNB v oblasti úrokových sazeb, a stav veřejných financí, jehož zhoršování se blíží citlivé hranici dluhové brzdy.