Volební nervozita na trzích
Americké akcie po letošních volbách v polovině prezidentského mandátu výrazně oslabily – indexy podle serveru E15 prožily nejhorší den od vypuknutí pandemie. Takový pokles ale není nic neobvyklého. Trhy v okolí midterm voleb tradičně reagují nervózně, protože investoři nemají jistotu, jakým směrem se bude ubírat hospodářská politika a jaké kroky nová vláda prosadí.
Rok, ve kterém se v USA volí, bývá navíc podle dat společnosti Fidelity nejslabší z celého čtyřletého prezidentského cyklu. Průměrný růst indexu v takovém roce dosahuje od roku 1950 necelých pěti procent, což je výrazně pod dlouhodobým standardem. Krátkodobé výkyvy a opatrnost tak k tomuto období tak nějak patří.
Statistika mluví jasně
Právě historická data ovšem dávají důvod k optimismu. Od roku 1950 proběhlo v USA celkem devatenáct midterm voleb a ve všech devatenácti případech byl index S&P 500 dvanáct měsíců po volbách výše než před nimi. Jde tedy o stoprocentní úspěšnost – mimořádně silný signál, který mezi burzovními statistikami nemá mnoho obdoby.
Čísla popisují i to, jak výrazné zotavení přichází:
- Průměrný zisk indexu rok po volbách dosahuje podle GNG Research přes 15 procent.
- V prvních šesti měsících po volbách vzrostl index v průměru o 14,1 procenta.
- Většina celoročního růstu tak připadá na úvodní půlrok po hlasování.
Z pohledu sezónnosti to dává smysl. Období listopad až duben patří obecně k nejsilnějším fázím celého prezidentského cyklu. Pokud se nervozita kolem voleb promítne do počátečního propadu, vytváří to podle historie prostor pro následné odražení, které bývá nadprůměrné.
Proč trhy milují rozdělenou vládu
Analýza, na kterou E15 upozorňuje, zmiňuje ještě jeden faktor – investoři zpravidla preferují rozdělenou vládu. Tedy situaci, kdy ani jedna politická strana nedrží všechny páky moci a nemůže snadno prosazovat radikální změny. Pro trhy znamená taková konstelace větší předvídatelnost: zásadní zásahy do daní, regulace nebo výdajů jsou méně pravděpodobné a firmy i investoři mohou lépe plánovat.
Jinými slovy, politická patová situace, kterou část veřejnosti vnímá jako brzdu, je z pohledu kapitálových trhů často vítaná. Stabilita a absence překvapivých legislativních zvratů totiž bývá pro ocenění akcií příznivější než ambiciózní reformy s nejistým dopadem.
Co si z toho odnést
Historická data samozřejmě nejsou zárukou budoucího vývoje a každý volební cyklus se odehrává v jiném makroekonomickém prostředí. Devatenáct úspěšných případů z devatenácti je nicméně statistika, kterou nelze jen tak přehlédnout. Naznačuje, že počáteční propad po volbách bývá spíše krátkodobou reakcí na nejistotu než začátkem delšího sestupu.
Pro dlouhodobě orientované investory z toho plyne poměrně jednoduché poučení – prudké výkyvy kolem voleb nemusí nutně signalizovat obrat trendu. Naopak, pokud by se letošní vývoj držel historického vzorce, nejsilnější měsíce by teprve měly přijít. Období listopad až duben historicky patřilo k nejvýnosnějším fázím celého cyklu a průměrné zisky po midterm volbách výrazně převyšovaly běžné roční výnosy.
Zůstává tak otázkou, zda se trhy i tentokrát zachovají podle scénáře z minulých dekád. Jisté je, že samotný fakt volebního propadu podle dostupných statistik nebývá důvodem k panice – spíše připomínkou, že krátkodobá nervozita a dlouhodobý trend jsou dvě různé věci.



