Nová pravidla pro držení digitálních aktiv
Regulační orgán dohlížející v USA na kapitálové trhy zveřejnil 1. října 2026 návrh úprav pravidel pro úschovu kryptoaktiv. Podle serveru Kurzy.cz má celý krok jediný cíl – aktualizovat předpisy, které byly původně napsány pro tradiční finanční instrumenty, a dát je do souladu s realitou digitálních měn a tokenů.
Návrh se týká registrovaných investičních poradců a dále regulovaných fondů, konkrétně investičních společností a takzvaných business development companies. Tyto subjekty by získaly jasnější rámec pro to, jak mají kryptoaktiva svých klientů zabezpečit a kdo je smí fakticky držet.
Vlastní správa klíčů jen za přísných podmínek
Klíčovou novinkou je možnost takzvané self-custody. V praxi by investiční poradce mohl být přímo správcem kryptoaktiv svých klientů, tedy sám držet soukromé klíče. Tato varianta by ale nebyla volně dostupná – přicházela by v úvahu pouze tehdy, pokud by na trhu nebyl k dispozici vhodný kvalifikovaný custodian. A situaci by poradce musel přehodnocovat nejméně jednou za čtvrtletí.
Na možnost self-custody se navíc váže řada bezpečnostních požadavků. Poradce by musel prokázat odborné znalosti v oblasti zabezpečení, pravidelně kontrolovat svoje bezpečnostní systémy a nastavit proces tak, aby každou transakci autorizovaly nejméně dvě osoby. Tím se snižuje riziko zneužití i chyby jediného člověka.
Druhou cestou je využití státem regulovaných trustových společností jako custodianů. Před tím, než by poradce takovou společnost začal používat, by musel nejméně jednou ročně prověřit, zda má potřebné oprávnění a jaké postupy používá na ochranu klientských aktiv.
Co k návrhu říkají představitelé regulátora
K návrhu se vyjádřili i jednotliví členové komise. Komisařka Hester Peirce upozornila, že pojem self-custody je v návrhu použitý jinak, než jak se běžně chápe v kryptoměnovém prostředí – což může vést k nedorozuměním, pokud se termín vyloží doslova.
Předseda regulátora Paul Atkins poukázal na praktický problém trhu: nabídka custodianských služeb pro úplně nová kryptoaktiva může za jejich uvedením zaostávat klidně i o několik měsíců. Právě tato prodleva je jedním z důvodů, proč regulace hledá flexibilnější řešení než jen spoléhání na externí specializované depozitáře.
Komisař Mark Uyeda pak zdůraznil konkrétní ochranné prvky, které má návrh obsahovat. Patří mezi ně požadavky na odborné schopnosti, kybernetickou bezpečnost, pravidelné kontroly, reporting a také výpisy z účtů, díky nimž mají klienti i dohled lepší přehled o tom, co se s aktivy děje.
Proč na tom záleží
Držení kryptoaktiv je zásadně odlišné od tradičních cenných papírů. U akcií či dluhopisů existuje zavedená infrastruktura depozitářů a vypořádání, kdežto u digitálních aktiv je rozhodující bezpečná správa soukromých klíčů. Kdo drží klíče, fakticky ovládá aktivum – a právě tento technický detail dělá z úschovy kritické místo celého řetězce.
Návrh naznačuje, jak chce americký dohled k problému přistoupit: nezakazovat, ale nastavit mantinely. Umožnit vlastní správu i využití trustových společností, ale obojí svázat s pravidelnými kontrolami, odborností a vícestupňovou autorizací. Pro investiční poradce a fondy, které chtějí mít kryptoaktiva ve svých portfoliích, to může znamenat jasnější mapu toho, co je přípustné a co už nikoliv.
Zároveň jde o signál, že institucionální zájem o digitální aktiva není krátkodobou epizodou. Regulace reaguje na situaci, kdy nová aktiva přicházejí na trh rychleji, než pro ně vzniká zajištěná custody infrastruktura. Jak upozornění komisařky Peirce ohledně významu pojmu self-custody napovídá, bude ale ještě důležité sledovat finální znění pravidel a jejich výklad – terminologie i detailní podmínky mohou v konečné podobě ještě doznat změn.



