Co ukázala studie

Americká cla se podle nové analýzy pobočky Fedu v New Yorku výrazně propsala do cen spotřebního zboží. Studii vypracovali výzkumníci Mary Amiti, Sebastian Heise a David Weinstein, kteří sledovali 67 kategorií zboží – konkrétní seznam ovšem nezveřejnili.

Klíčové zjištění, které popsal server CNBC, zní, že cla přidala k cenám těchto kategorií zhruba 2,9 procentního bodu k únoru. Jinými slovy – kdyby cla neexistovala, ceny sledovaného zboží by podle autorů namísto růstu mírně klesly, a to téměř o jedno procento.

Odkud dopad pochází

Analýza rozlišuje dva kanály, kterými se cla do cen promítají. Dvě třetiny celkového dopadu jdou přímo ze samotných cel, tedy z vyšších nákladů na dovážené zboží. Zbývající třetina vzniká navazujícími efekty – zdražují totiž i firmy, které ve své výrobě využívají dovážené díly a materiály, a vyšší náklady přenášejí dál.

Výzkumníci rovněž odhadli citlivost cen: na každý procentní bod cla připadá zhruba čtvrt procenta vyšších cen za rok. Zároveň uvádějí, že zatím se do vyšších cen promítlo přibližně 26 % loňského zvýšení cel, takže část dopadu teprve čeká na spotřebitele.

Časování a výhled

Roční tempo růstu cen sledovaného zboží mělo podle studie vyvrcholit na začátku roku 2026. To ale neznamená rychlé zlevnění – zvýšené ceny mají americké domácnosti platit až do roku 2027, protože se náklady do maloobchodu promítají postupně.

To stojí v kontrastu s argumentací prezidenta Donalda Trumpa, podle níž mohou firmy náklady cel absorbovat ve svých maržích místo toho, aby je přenášely na zákazníky. Data z analýzy ovšem naznačují, že podstatná část nákladů skutečně doputuje až ke spotřebiteli.

Právní a politický kontext

Situaci kolem cel navíc komplikuje soudní spor. Nejvyšší soud v únoru zrušil řadu Trumpových cel, což vedlo k vrácení miliard dolarů obchodníkům. Bílý dům ale slíbil, že bude v celní politice pokračovat prostřednictvím alternativních opatření. V důsledku toho zboží z mnoha zemí nadále čelí clům kolem deseti procent.

Co z toho plyne

Studie New York Fedu přináší konkrétní vyčíslení toho, o čem se v souvislosti s cly dlouho spekuluje: ochranářská opatření se promítají do inflace spotřebního zboží a jejich účinek není jednorázový, nýbrž rozložený v čase.

  • Pro spotřebitele to znamená vyšší ceny vybraných kategorií zboží, které mají přetrvat až do roku 2027.
  • Pro centrální banku jde o faktor, který ztěžuje návrat inflace k cíli a komplikuje rozhodování o nastavení úrokových sazeb.
  • Pro firmy je podstatné, že náklady z cel se nedaří plně absorbovat – významná část se přelévá do koncových cen.

Zásadní je i to, že se zatím propsala jen zhruba čtvrtina loňského zvýšení cel. To naznačuje, že cenový tlak z dosavadních opatření ještě neskončil, a pokud zůstanou cla zachována na úrovni kolem deseti procent, budou podle logiky studie dál tlačit ceny vzhůru.

Pro trhy je taková analýza připomínkou, že obchodní politika a inflace jsou úzce provázané. Vyšší a trvalejší cenové tlaky mohou ovlivnit očekávání ohledně budoucího vývoje sazeb Fedu, což se následně odráží v ocenění akcií i dluhopisů. Investoři tak budou pečlivě sledovat, zda se potvrdí scénář postupného doznívání dopadu cel do roku 2027, nebo zda nová opatření Bílého domu celý efekt ještě prodlouží.