Růst pokračuje, ale ztrácí tempo
Česká ekonomika i ve třetím čtvrtletí rostla, její dynamika však byla slabší, než s jakou počítala poslední prognóza České národní banky. Podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu zpomalil meziroční růst hrubého domácího produktu na 1,6 % z předchozích 1,9 %. Na celoroční bázi se výkon ekonomiky podle dostupných dat pravděpodobně udrží lehce pod hranicí 2 %.
Paradoxně mezikvartální srovnání vyznívá o něco příznivěji. Po slabém druhém čtvrtletí, kdy ekonomika přidala pouze 0,3 %, zrychlil mezikvartální růst ve třetím čtvrtletí na 0,5 %. I tak jde ale o výsledek pod očekáváním centrální banky, která počítala s tempem 0,7 %. Jak upozorňuje server Kurzy.cz, mezikvartální růst tak zaostává za prognózou ČNB již druhý kvartál v řadě.
Co táhne a co brzdí ekonomiku
Hlavním motorem výkonu zůstávají podle ČSÚ domácnosti, které nadále rychle utrácejí. Pozitivně přispěl také zahraniční obchod, zřejmě především kvůli slabším dovozům. Obraz ekonomiky ovšem zamlžují rozkolísané zásoby, které komplikují čtení dat a vzbuzují pochybnosti o skutečné síle investiční aktivity.
Na nabídkové straně naopak slábnou příspěvky klíčových odvětví. Hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš upozorňuje na oslabování průmyslu i stavebnictví, tedy sektorů, které dlouhodobě spoluurčují tempo české ekonomiky. Kombinace silnější spotřeby a slabší výrobní stránky naznačuje, že růst stojí zatím na relativně úzkém základu a čeká na nové impulsy.
Čísla ve zkratce
- Meziroční růst HDP ve 3. čtvrtletí: 1,6 % (pokles z 1,9 %)
- Mezikvartální růst ve 2. čtvrtletí: +0,3 %
- Mezikvartální růst ve 3. čtvrtletí: +0,5 %
- Rozdíl vůči prognóze ČNB: 0,5 % versus očekávaných 0,7 %
- Celoroční růst: pravděpodobně lehce pod 2 %
Tlak na novou prognózu ČNB
Slabší než očekávaný výsledek zvyšuje pravděpodobnost, že Česká národní banka ve své nové prognóze upraví výhled hospodářského růstu. Podle odhadů citovaných serverem Kurzy.cz může centrální banka snížit očekávaný růst pro rok 2026 zhruba o 0,4 až 0,5 procentního bodu. Současně se otevírá prostor pro přepsání výhledu na rok 2027.
Skutečnost, že se mezikvartální dynamika drží pod prognózou již druhé čtvrtletí po sobě, představuje signál, který centrální bankéři nemohou přehlédnout. Revize makroekonomického výhledu směrem dolů obvykle mění i úvahy o budoucím nastavení měnové politiky, protože slabší růst snižuje tlak na ceny a dává prostor pro opatrnější přístup k úrokovým sazbám.
Co z toho plyne pro investory
Aktuální data kreslí obraz ekonomiky, která sice nestagnuje, ale zároveň postrádá přesvědčivý tah. Spotřeba domácností sice drží výkon nad vodou, slabost průmyslu a stavebnictví však ukazuje na strukturální limity současného oživení. Pro firmy navázané na tyto sektory to znamená náročnější prostředí, zatímco segmenty orientované na domácí spotřebu mohou zůstat relativně odolné.
Pro trhy je nejdůležitějším vodítkem to, jak na čísla zareaguje ČNB ve své aktualizované prognóze. Pokud centrální banka potvrdí slabší výhled růstu, může to ovlivnit očekávání ohledně budoucího vývoje sazeb i náladu na pražské burze. Česká ekonomika tak podle komentáře Jana Bureše čeká na nové impulsy, které by jí pomohly vrátit se k dynamičtějšímu tempu.



