Sazby beze změny, ale bez uvolnění tónu
Česká národní banka zveřejnila 14. srpna záznam z jednání bankovní rady, které se konalo v srpnu. Podle serveru Kurzy.cz se rada rozhodla ponechat dvoutýdenní repo sazbu na úrovni 3,75 %, přičemž pro tento krok hlasovalo všech sedm přítomných členů.
Navzdory pauze v pohybu sazeb centrální banka nezměkčila svou rétoriku. Bankovní rada nadále komunikuje jestřábí postoj a explicitně ponechává otevřený prostor pro případné další zvýšení úrokových sazeb, pokud to vývoj ekonomiky bude vyžadovat. Podle členů rady červnové zvýšení sazeb dostatečně zpřísnilo měnové podmínky, a proto nebylo nutné v srpnu přistupovat k dalšímu kroku.
Co drží inflaci a co ji tlačí vzhůru
Záznam z jednání nabízí detailnější pohled na strukturu cenového vývoje. Celkovou inflaci pod dvouprocentní hranicí drží především ceny potravin a energií. Naopak jádrová inflace a ceny služeb zůstávají zvýšené, což je pro centrální bankéře signál, že cenové tlaky v ekonomice zdaleka nevymizely.
Dalším rizikovým faktorem je vývoj na trhu práce. Mzdy podle ČNB rostou tempem, které je nad úrovní slučitelnou s udržením inflace na dvou procentech. Právě mzdová dynamika patří k hlavním důvodům, proč rada zachovává obezřetnost a nechce předčasně signalizovat uvolňování měnové politiky.
Část bankovní rady se v diskusi věnovala také situaci na hypotečním trhu. Podle některých členů mohl být nedávný hypoteční boom dočasně nafouknut předstihem nákupů – domácnosti zřejmě spěchaly uzavřít úvěry ještě před zpřísněním pravidel pro investiční hypotéky. Tento efekt by tedy mohl být jen přechodný.
Slabší ekonomika, ale nižší růst HDP
Nová prognóza ČNB přinesla snížení očekávaného letošního růstu hrubého domácího produktu. Centrální banka nyní počítá s růstem HDP na úrovni 2,2 % pro letošní rok. Průměrná inflace by se podle prognózy měla pohybovat kolem 2,0 %, tedy přesně na cíli.
Slabší růstový výhled sám o sobě nestačí k tomu, aby rada přistoupila ke snižování sazeb. Kombinace zvýšené jádrové inflace a rychlého růstu mezd totiž vytváří prostředí, ve kterém centrální banka raději vyčkává a sleduje další data.
Tři podmínky pro pokračování stability
Konkrétní vodítko, za jakých okolností by mohly sazby zůstat stabilní i nadále, nabídl člen bankovní rady Jan Kubíček. Podle jeho vyjádření by musely být splněny tři podmínky:
- pomine rychlý růst mezd,
- započne dezinflace u jádrové inflace,
- přestane akcelerovat tvorba nových úvěrů.
Dokud tyto tři faktory nedají jasný signál o zklidnění cenových a úvěrových tlaků, bude si ČNB držet otevřené dveře pro možné zpřísnění měnové politiky.
Co to znamená pro trhy a domácnosti
Rozhodnutí ČNB potvrzuje, že období rychlých změn úrokových sazeb prozatím vystřídala fáze opatrného vyčkávání. Pro dlužníky a zájemce o hypotéky to znamená, že výrazné zlevnění úvěrů v nejbližší době není na pořadu dne – sazby zůstávají relativně vysoko a centrální banka nevylučuje jejich další zvýšení.
Pro investory a spořitele je klíčové sledovat právě strukturu inflace a mzdový vývoj. Pokud by jádrová inflace nezačala klesat nebo by mzdy rostly ještě rychleji, tlak na zpřísnění měnové politiky by zesílil. Naopak splnění Kubíčkových tří podmínek by mohlo otevřít cestu k delšímu období stabilních sazeb, případně k jejich pozdějšímu snižování.
Srpnové zasedání tak potvrdilo, že Česká národní banka zůstává v jestřábím módu a upřednostňuje jistotu návratu inflace ke dvouprocentnímu cíli před rychlou podporou ekonomického růstu.
