Inflace zpomaluje výrazněji, než se čekalo
Americké ministerstvo obchodu ve středu zveřejnilo srpnová data o vývoji cen podle indexu PCE, který je oblíbeným ukazatelem inflace pro americkou centrální banku. Jak informoval server CNBC, jádrová složka indexu – tedy bez volatilních cen potravin a energií – vzrostla v srpnu o 0,2 % meziměsíčně a o 3,0 % v meziročním srovnání. Trhy přitom počítaly s hodnotou kolem 3,3 %.
Celkový PCE zaznamenal meziměsíční nárůst o 0,3 % a meziroční o 3,4 %, což je opět méně než očekávaných 3,7 %. Přestože Fed oficiálně sleduje celkový index, jeho představitelé považují za spolehlivější měřítko dlouhodobých trendů právě jádrovou inflaci, protože není zkreslena kolísáním cen komodit.
Hlavním tahounem růstu cen byla v srpnu energie. Ceny benzínu vyskočily o 4,4 %, energetické zboží a služby zdražily o 2,3 % a dopravní služby o 1,4 %. Ceny zboží i služeb celkově rostly shodně o 0,3 %. Je třeba dodat, že statistický úřad Bureau of Economic Analysis při této publikaci upravil metodiku výpočtu několika složek indexu.
Příjmy zaostaly, výdaje rostly
Data o domácnostech ukázala smíšený obrázek. Osobní příjmy Američanů vzrostly pouze o 0,2 %, zatímco analytici očekávali dvojnásobek. Naopak spotřeba zůstala silná – osobní výdaje se zvýšily o 0,9 %, mírně nad očekáváním na úrovni 0,8 %. To naznačuje, že americký spotřebitel zatím utrácí ochotně, i když tempo růstu příjmů zaostává.
Inflační cíl Fedu přitom zůstává na 2 %, takže i navzdory příznivému překvapení má centrální banka k tomuto cíli stále poměrně daleko.
Reakce trhů: futures nahoru, výnosy dolů
Po zveřejnění dat zareagovaly finanční trhy pozitivně. Futures na americké akciové indexy zamířily vzhůru a výnosy amerických státních dluhopisů klesaly, což je typická reakce na signály slábnoucího inflačního tlaku.
Zásadní byla i změna očekávání ohledně měnové politiky. Obchodníci po číslech snížili pravděpodobnost, že Fed zvýší úrokové sazby už na říjnovém zasedání. Případné další zpřísnění tak přesunuli spíše na prosinec. Nižší inflace totiž ubírá centrální bance důvody k rychlému utahování měnové politiky.
Revize HDP potvrdila sílu ekonomiky
Ministerstvo obchodu společně s inflačními daty zveřejnilo také finální odhad hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí. Ten byl revidován výrazně nahoru – ekonomika ve druhém kvartálu rostla anualizovaným tempem 2,2 %, zatímco předchozí odhad hovořil o pouhých 1,5 %.
Ještě působivější byl ukazatel reálných konečných prodejů soukromým domácím kupujícím, který sleduje základní domácí poptávku. Ten byl revidován o 0,4 procentního bodu výše, na 4,6 %. Naopak inflace za období duben až červen byla upravena mírně níže, přičemž celkový PCE za druhé čtvrtletí činil 5,0 % a jádrový 3,3 %.
Co z dat plyne
Kombinace slábnoucí inflace a zároveň silnějšího hospodářského růstu představuje pro trhy poměrně příznivý scénář. Ekonomika si drží tempo, aniž by přitom rostl cenový tlak tak rychle, jak se obávali analytici. To dává Fedu prostor postupovat opatrněji a nezvedat sazby ukvapeně.
Pro investory je klíčové, že se snižuje riziko agresivnějšího zpřísňování měnové politiky v nejbližších týdnech. Právě proto reagovaly akciové futures růstem a dluhopisové výnosy poklesem. Pozornost trhů se nyní přesune na další data z trhu práce a spotřeby, která napoví, zda tento příznivý trend vydrží i do konce roku. Přestože je jádrová inflace na úrovni 3,0 % stále nad dvouprocentním cílem, směr vývoje je pro centrální banku i pro investory povzbudivý.



