Kashkari chce začít se zvyšováním sazeb
Jeden z nejvýraznějších „jestřábů” v americké centrální bance dal jasně najevo, jakým směrem by se měnová politika podle něj měla ubírat. Prezident minneapoliské pobočky Fedu Neel Kashkari v rozhovoru pro CNBC, který zazněl na festivalu Aspen Ideas Festival v Coloradu, uvedl, že nastal čas začít úrokové sazby postupně zvedat. Cílem je podle něj dostat pod kontrolu inflaci, která stále zůstává výrazně nad dvouprocentním cílem Fedu.
Kashkari upřednostňuje opatrný, postupný přístup, jenž by mohl odstartovat už v září. Zároveň se ale k žádnému konkrétnímu harmonogramu nezavázal a přiznal, že si sám není jistý, jak se výbor na nejbližším zasedání rozhodne. Klíčová podle něj budou přicházející makroekonomická data.
Rozkol uvnitř FOMC
Kashkari nebyl na posledním zasedání se svým názorem sám. Patřil ke třem nesouhlasícím členům Federálního výboru pro operace na volném trhu (FOMC), kteří chtěli sazby zvýšit o čtvrt procentního bodu. Zbývajících devět hlasujících se ale postavilo za ponechání sazeb beze změny. Výsledný poměr 9:3 tak odráží nejednotu, která uvnitř Fedu narůstá.
Tři nesouhlasné hlasy byly navíc prvními za funkčního období nového předsedy Kevina Warshe. Kashkari podle svých slov necítil ze strany předsedy žádný tlak – Warsh mu prý řekl, aby udělal to, co sám považuje za správné.
Opačný pohled zastává prezidentka filadelfské pobočky Anna Paulson. Současnou úroveň sazeb v pásmu 3,5 až 3,75 procenta považuje za mírně restriktivní a upřednostňuje jejich ponechání beze změny. Podle jejích slov pro ni hlasování pro udržení sazeb nebylo těžkým rozhodnutím.
Inflace zůstává hlavním problémem
Fed drží sazby beze změny po celý letošní rok. Důvodem je kombinace stabilizujícího se trhu práce a inflace, která setrvale přesahuje stanovený cíl. Data za červen sice přinesla mírné zlepšení, to však bylo do značné míry dané dočasným uvolněním napětí na Blízkém východě a následným poklesem cen ropy.
Kashkari zůstává i přesto znepokojen. Hovoří o sérii nabídkových šoků, které nadále tlačí na americké spotřebitele a udržují cenový tlak zvýšený. Právě proto podle něj další utažení měnové politiky nemusí být od stolu.
Co čekat od zářijového zasedání
Rozhodující bude zasedání FOMC naplánované na 15. a 16. září. Tržní očekávání se podle serveru CNBC mírně naklánějí k možnému zvýšení sazeb už v příštím měsíci, přičemž vyšší pravděpodobnost trhy přisuzují říjnu.
Pro investory to znamená období zvýšené nejistoty. Rozdílné názory jednotlivých členů výboru naznačují, že příští kroky Fedu nejsou předem dané a budou silně záviset na tom, jak se vyvinou nová data o inflaci a trhu práce. Případné zvýšení sazeb, byť jen o čtvrt procentního bodu, by mohlo poslat signál, že centrální banka bere přetrvávající cenové tlaky vážně a je připravena je řešit i za cenu přísnější politiky.
Zároveň se ukazuje, že jednotné rozhodování Fedu z minulých let vystřídalo období otevřenější diskuse. To může trhům přinést více volatility, protože vyjádření jednotlivých představitelů centrální banky – ať už jestřábích, či holubičích – budou mít na očekávání investorů výraznější vliv než dříve. Nejbližší týdny a klíčová data tak rozhodnou, zda Kashkariho volání po vyšších sazbách získá ve výboru více podpory, nebo zůstane menšinovým názorem.
