Odvážná čísla z Oválné pracovny

Prezident USA Donald Trump podle serveru CNBC prohlásil, že americká ekonomika by mohla růst tempem až 20 %. Výroky zazněly během akce v Oválné pracovně věnované dohodám o snížení cen léků na předpis, kde prezident postupně zmiňoval hned několik ambiciózních temp – 14, 15, 16 a nakonec i 20 procent.

Součástí jeho vystoupení byl i jasný vzkaz americké centrální bance. Podle Trumpa by rychlý hospodářský růst neměl vést Fed ke zvyšování úrokových sazeb. Naopak argumentoval, že Spojené státy by měly mít nejnižší úrokové sazby na světě.

Realita v datech

Pokud srovnáme prezidentovy sliby s tvrdými čísly, obraz je výrazně střízlivější. Podle dat úřadu BEA dosáhl reálný HDP od roku 1947 anualizovaného růstu 20 % a více pouze v jediném čtvrtletí za celou historii těchto měření.

Tímto rekordním obdobím bylo třetí čtvrtletí roku 2020, kdy se ekonomika po covidových uzávěrách znovu otevřela a tempo dosáhlo 34,9 % v anualizovaném vyjádření. Šlo ovšem o technické odražení ode dna – předchozí čtvrtletí téhož roku totiž zaznamenalo anualizovaný propad zhruba 28 %. Druhým nejsilnějším čtvrtletím v historii bylo první čtvrtletí roku 1950 s růstem 16,7 %, tedy období po skončení druhé světové války.

Současná data přitom vykreslují mnohem umírněnější dynamiku. Reálný HDP vzrostl v prvním čtvrtletí 2026 o 2,1 %, ve druhém čtvrtletí pak tempo zpomalilo na 1,5 % anualizovaně. Od dvouciferných hodnot, o kterých mluví prezident, je tak realita velmi vzdálená.

Spor o sazby a inflaci

Trumpův tlak na Fed přichází v citlivém okamžiku. Centrální banka drží klíčovou sazbu v pásmu 3,5 % až 3,75 % a na červencovém zasedání ji ponechala beze změny. Rozhodnutí přitom nebylo jednomyslné – tři představitelé hlasovali pro zvýšení o čtvrt procentního bodu.

Klíčovým problémem zůstává inflace, která se podle CNBC drží nad cílem Fedu ve výši 2 %. Právě proto řada pozorovatelů centrální banky očekává, že by mohlo ke zvýšení sazeb dojít na zářijovém zasedání výboru FOMC. Prezidentova představa nízkých sazeb doprovázených raketovým růstem tak naráží na obavy tvůrců měnové politiky, kteří se snaží zabránit tomu, aby se inflační očekávání usadila na vyšší úrovni.

Rozpor je zřejmý: zatímco Trump spojuje silný růst s argumentem pro uvolnění měnové politiky, standardní ekonomická logika naopak spojuje překotný růst s rizikem přehřívání a vyšší inflace, tedy s tlakem na vyšší, nikoli nižší sazby.

Co z toho plyne pro trhy

Prohlášení o 20% růstu je třeba brát spíše jako politickou rétoriku než jako reálnou prognózu. Historická data jasně ukazují, že taková tempa se objevují jen v naprosto výjimečných situacích spojených s obnovou po hlubokém propadu nebo po válce, nikoli jako udržitelný standard.

Pro investory je podstatnější samotný pokračující tlak Bílého domu na Fed. Otázka nezávislosti centrální banky a směřování sazeb zůstává jedním z hlavních témat, které mohou hýbat trhy. Pokud se skutečně naplní očekávání části analytiků a Fed v září sazby zvýší, půjde proti prezidentovým přáním – a napětí mezi politickou reprezentací a měnovou autoritou tím pravděpodobně dále poroste.

Rozhodující tak nebudou dvouciferné sliby, ale konkrétní vývoj inflace a reakce FOMC. Právě tam se bude v nejbližších týdnech odehrávat skutečný příběh, který ovlivní jak dluhopisové výnosy, tak náladu na akciových trzích.