Warsh se vyhýbá předběžným signálům
Předseda americké centrální banky Kevin Warsh podle serveru CNBC nenaznačil, jakým směrem se Fed vydá na nadcházejícím říjnovém zasedání. Během rozhovoru s šéfkou Mezinárodního měnového fondu Kristalinou Georgievovou na výročním zasedání MMF a Světové banky v Bangkoku odmítl používání takzvané forward guidance, tedy předběžné komunikace o budoucích krocích. Zdůraznil, že se k jednotlivým zasedáním předem nevyjadřuje.
Warsh zároveň mluvil o „synchronním zpřísňování” měnové politiky, které podle něj probíhá u centrálních bank po celém světě. Připomněl, že Fed minulý měsíc zvýšil sazby poprvé od roku 2023, čímž dostal klíčovou úrokovou míru do rozmezí 3,75 % až 4 %.
Co čekají trhy a ekonomové
I přes absenci jasného signálu mají finanční trhy poměrně vyhraněný názor. Podle nástroje CME FedWatch činí pravděpodobnost ponechání sazeb beze změny na zasedání plánovaném na 27. a 28. října 72,3 %. Investoři tak spíše počítají s tím, že Fed v říjnu vyčká.
Tento scénář sdílejí i ekonomové banky Goldman Sachs vedení Janem Hatziem. Ti očekávají říjnovou pauzu a následně druhé a zároveň finální zvýšení sazeb v prosinci, a to o 25 bazických bodů.
Reakce trhů na Warshova slova byla mírně pozitivní. Futures na indexy S&P 500 a Nasdaq po projevu lehce posílily, zatímco asijské akciové indexy i výnosy státních dluhopisů zůstaly stabilní. To naznačuje, že investoři nebyli projevem výrazně překvapeni a drží se svých dosavadních očekávání.
Energie, AI a tlak na inflaci
Warsh se dotkl i faktorů, které podle něj tlačí na inflaci a výpůjční náklady. Zmínil růst cen energií v souvislosti s válkou v Íránu a také mohutný investiční boom do umělé inteligence. Oba tyto vlivy podle něj přispívají k tlaku na ceny a udržují náklady na financování výše.
K samotné umělé inteligenci se vyjádřil smíšeně. Na jedné straně projevil optimismus ohledně jejího potenciálního dopadu na produktivitu ekonomiky, na straně druhé varoval, že cesta k těmto přínosům může být „velmi hrbolatá”. Rychlá adopce nové technologie podle něj nemusí být přímočará a může přinášet výkyvy.
Širší kontext globálního dluhu
Jednání v Bangkoku se neslo i v duchu obav o stav veřejných financí. Globální veřejný dluh je podle dostupných údajů na cestě překročit hranici 100 % světového HDP. Tento rostoucí dluh představuje pozadí, na němž se odehrává současné synchronní zpřísňování měnové politiky — vyšší sazby totiž zdražují obsluhu dluhu jak státům, tak podnikům i domácnostem.
Co to znamená pro investory
Warshovo vystoupení potvrzuje, že Fed chce nechat prostor pro flexibilní rozhodování a nevázat si ruce předběžnými sliby. Pro trhy je klíčové, že základní scénář zůstává nezměněn: pauza v říjnu a pravděpodobné finální zvýšení o 25 bazických bodů v prosinci.
Mírné posílení amerických akciových futures a stabilita na dluhopisovém trhu naznačují, že investoři zatím vnímají situaci jako předvídatelnou. Nejistota se přesouvá spíše na faktory mimo přímou kontrolu centrální banky — na ceny energií ovlivněné geopolitikou a na to, jak hladce se umělá inteligence promítne do produktivity.
Pro investory to znamená nutnost sledovat nejen samotná rozhodnutí Fedu, ale i doprovodné komentáře k inflačním rizikům. Pokud se tlak z cen energií nebo investic do AI projeví silněji, mohl by se časový plán zpřísňování posunout. Prozatím však trhy drží kurz a sázejí na opatrný, předvídatelný postup americké centrální banky.



