Výbor prosel sítem desítky návrhů

Sněmovní rozpočtový výbor na jednání 11. listopadu projednal pozměňovací návrhy k chystané reformě penzijního spoření, známé pod názvem Lepší penzijko. Jak informoval server Peníze.cz, poslanci se museli vypořádat se čtyřiceti šesti návrhy, které se nahromadily během druhého čtení na začátku listopadu. Drtivá většina z nich přišla z opozičních lavic.

Výsledek projednávání byl pro předkladatele poměrně střídmý. Výbor kladně doporučil pouze dva návrhy, přičemž oba pocházely z vládního tábora. Jeden opoziční návrh zůstal bez jasného stanoviska, zbývající úpravy dostaly doporučení k odmítnutí.

Co výbor podpořil

Prvním doporučeným bodem je daňové zvýhodnění hypoték pro mladé lidi, s nímž přišla ministryně financí Alena Schillerová. Návrh počítá s možností odečíst si od základu daně až 50 000 korun ročně, a to pro osoby mladší 36 let. Podobnou úpravu, ovšem bez věkového omezení, navrhoval také Vojtěch Munzar z ODS, jeho verze však mezi doporučenými neskončila.

Druhým podpořeným návrhem je předloha poslance hnutí ANO Patrika Pařila. Ta obsahuje spíše technické úpravy – týká se investičních pravidel a přechodných ustanovení, tedy detailů, které mají zajistit hladší náběh celého systému.

Spory o bitcoin, poplatky i konec starého penzijka

Reforma sama o sobě přináší několik zásadních změn. Počítá se snížením poplatků penzijních společností, se zaváděním investiční strategie odpovídající věku klienta a s vyššími státními příspěvky pro mladší spořitele. Právě snížení poplatků vyvolalo tření mezi vládou a penzijními společnostmi.

Mezi návrhy, které nakonec neprošly, se objevila řada zajímavých podnětů. Michal Zuna z TOP 09 spolu s dalšími opozičními poslanci prosazoval možnost investovat prostřednictvím dlouhodobého investičního produktu (DIP) přímo do bitcoinu. Tento nápad však u výboru neuspěl. Ministryně Schillerová se zároveň postavila proti přesunům úspor mezi penzijkem a DIP, a to kvůli nižší míře regulace, které DIP podléhá.

Ostrou debatu vyvolala také otázka, kdy skončí staré penzijní připojištění v takzvaných transformovaných fondech. Vládní návrh počítá s jeho ukončením na konci roku 2036, poslanec Jan Papajanovský ze STAN ale navrhoval posunout tento termín výrazně dříve, na konec roku 2030.

Štědřejší příspěvky a vyšší odpočty

Mnoho zamítnutých návrhů mířilo na zvýšení státní podpory. Zazněly například nápady na jednorázový příspěvek 20 000 korun pro osoby mladší 30 let a 10 000 korun pro věkovou skupinu 30 až 39 let, nebo na státní příspěvek ve výši až poloviny vkladu s měsíčním stropem 1000 korun. Dalšími tématy byly zvýšení příspěvku rodičům až na 680 korun měsíčně či rodinný bonus za dítě.

Vojtěch Munzar také navrhoval zvednout roční limit pro daňové odpočty u spoření na penzi z dosavadních 48 000 na 60 000 korun. Objevily se rovněž úvahy o povinném příspěvku zaměstnavatele ve výši až 2 % hrubé mzdy, o povinném minimálním vkladu 500 korun měsíčně a o automatickém zapojení zaměstnanců do spoření.

Co bude dál

Reforma prošla druhým čtením ve Sněmovně začátkem listopadu. Třetí a závěrečné čtení, při němž se bude hlasovat o jednotlivých pozměňovacích návrzích i o celé předloze, může podle serveru Peníze.cz přijít nejdříve 24. listopadu. Doporučení rozpočtového výboru přitom nejsou pro poslance závazná – konečné slovo bude mít plénum.

Pokud Sněmovna novelu schválí, čeká ji ještě projednání v Senátu a podpis prezidenta. Vláda si přeje, aby většina změn začala platit od 1. ledna 2027. Pro spořitele i penzijní společnosti tak zůstává klíčové, které z navrhovaných parametrů nakonec v zákoně skutečně zůstanou – a zda štědřejší příspěvky a vyšší daňové odpočty projdou, nebo zůstanou jen na papíře.