Daň v zahraničí nestačí
Rychlý nákup akcií přes mobilní aplikaci svedl mnoho drobných investorů k představě, že se o daně nemusí starat – zvlášť když je u zahraniční dividendy část daně stržena rovnou u zdroje. Realita je ale jiná. Podle serveru E15 musí čeští daňoví rezidenti zahraniční dividendy uvést v českém daňovém přiznání, a to i tehdy, když už byla daň sražena v zemi původu.
Klíčové přitom není, zda investor obchoduje přes banku nebo přes investiční platformu. Z pohledu českého finančního úřadu rozhoduje druh příjmu, země jeho původu a způsob, jakým byl zdaněn v zahraničí. Opomenutí zahraniční dividendy v domácím přiznání – právě kvůli mylné domněnce, že zdanění v zahraničí celou věc uzavírá – patří podle daňových odborníků k nejčastějším chybám.
Co platforma vyřeší a co už ne
Investiční aplikace a brokerské platformy sice investorovi pomohou s formulářem W-8BEN i s ročním výpisem obchodů, tím však jejich role končí. Nepostarají se o osvobození od daně, o zápočet daně zaplacené v zahraničí ani o žádost o vrácení případného přeplatku. Tyto kroky zůstávají plně na investorovi.
Přiznání se v Česku podává v korunách, takže příjmy v cizích měnách je nutné přepočítat. K dispozici je buď kurz ČNB, nebo jednotný kurz stanovený Generálním finančním ředitelstvím. Na povinnost podat přiznání se vztahují obvyklé limity:
- 50 000 Kč zdanitelných příjmů ročně jako obecná hranice pro povinnost podat daňové přiznání,
- 20 000 Kč vedlejších příjmů u zaměstnanců.
Překročení těchto hranic znamená, že investor musí příjmy z dividend do přiznání zahrnout a vypořádat se s nimi podle platných pravidel a mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění.
Úřad má data, i když mlčíte
Spoléhat na to, že o zahraničních výplatách nikdo neví, je dnes naivní. Finanční správa získává informace o dividendách a dalších platbách ze zahraničí díky mezinárodní automatické výměně informací. Na základě těchto dat může poplatníka vyzvat k dodanění – a to i zpětně.
Na tuto situaci upozorňuje Tomáš Livora, který vede daňový tým poradenské společnosti RSM. Jeho výrok zprostředkoval server E15. Smyslem je připomenout, že povinnosti investora nekončí samotným nákupem akcií a inkasem dividendy, ale pokračují v okamžiku podání daňového přiznání.
Evropa chce vracení daně zjednodušit
Určitou úlevu by mohla přinést evropská směrnice FASTER, která má od roku 2030 sjednotit a zrychlit vracení nadměrně sražené daně v rámci Evropské unie. Investoři, kteří dnes narážejí na zdlouhavé a administrativně náročné žádosti o vrácení přeplatku, by si tak měli polepšit.
Je ale třeba mít na paměti, co směrnice nezmění. FASTER neupravuje daňové sazby ani dvoustranné smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Sjednocuje pouze proces vracení daně, nikoli jeho výši. Do roku 2030 navíc zůstává v platnosti stávající, výrazně roztříštěný systém.
Co si z toho odnést
Boom investování přes mobilní aplikace přivedl na trhy množství lidí, kteří dříve s akciemi nikdy nepřišli do styku. S výnosy ale přichází i daňová odpovědnost, kterou nelze delegovat na platformu. Zahraniční dividendy je potřeba přepočítat do korun, zahrnout do přiznání, případně uplatnit zápočet už zaplacené daně.
Vzhledem k tomu, že finanční správa disponuje údaji z mezinárodní výměny informací, se ignorování těchto povinností nevyplácí. Evropská reforma sice slibuje jednodušší vracení přeplatků, ale až za několik let – do té doby zůstává zodpovědnost za správné zdanění plně na samotném investorovi.



