Koordinace mezi Fedem a ministerstvem financí
Americkými finančními trhy hýbe úvaha analytiků z Citrini Research, na kterou upozornil server MarketWatch. Podle ní by měl předseda Fedu Kevin Warsh společně s ministrem financí USA Scottem Bessentem postupovat koordinovaně s jedním hlavním cílem – stlačit dolů dlouhodobé výnosy amerických státních dluhopisů.
Snížení nákladů na dlouhodobé financování má zásadní význam jak pro rozpočet federální vlády, tak pro celý finanční systém. Právě dlouhý konec výnosové křivky přitom bývá pro měnovou politiku hůře ovladatelný než krátkodobé sazby, které Fed přímo nastavuje. Pokud by se dvěma klíčovým hráčům podařilo dostat dlouhodobé výnosy níže, mohlo by to mít široké dopady na oceňování aktiv i na hospodaření bank.
Mezera v rozvahách za 326 miliard dolarů
Součástí zmiňovaného plánu je podle MarketWatch řešení mezery, která vznikla v bankovních rozvahách. Její objem se odhaduje na 326 miliard dolarů. Tato díra souvisí především s obdobím prudkého růstu úrokových sazeb, během něhož ztratily na hodnotě dříve nakoupené dluhopisy držené v bilancích finančních institucí.
Když výnosy dluhopisů rostou, jejich tržní cena klesá – a banky, které mají ve svých portfoliích velké objemy státních papírů pořízených za nižších sazeb, tak sedí na nerealizovaných ztrátách. Případný pokles dlouhodobých výnosů by naopak hodnotu těchto portfolií zvýšil a část zmíněné mezery by se mohla uzavřít.
Kdo by mohl vydělat
Mezi institucemi, které by z takového scénáře mohly profitovat nejvíce, jmenuje analýza citovaná serverem MarketWatch banku Bank of America a další tři velké věřitele. Právě instituce s rozsáhlými dluhopisovými portfolii jsou totiž na vývoj dlouhodobých výnosů nejcitlivější.
Logika je poměrně přímočará: čím větší objem dluhopisů s nerealizovanou ztrátou banka drží, tím výraznější zlepšení bilance ji čeká, pokud ceny těchto papírů porostou. Snížení dlouhodobých výnosů by tak mohlo zlepšit kapitálovou pozici bank, uvolnit jim prostor pro úvěrování i případné odměňování akcionářů a podpořit sentiment kolem bankovních akcií.
Kontext pro investory
Je potřeba zdůraznit, že jde zatím o interpretaci a odhad analytiků, nikoli o oficiálně vyhlášený program. Trhy nicméně podobné signály sledují velmi pozorně, protože směřování dlouhodobých výnosů ovlivňuje prakticky všechny třídy aktiv – od akcií přes nemovitosti až po samotné dluhopisy.
Pro sektor bankovnictví je vývoj výnosové křivky zásadní hned z několika důvodů. Kromě přecenění dluhopisových portfolií ovlivňuje i úrokovou marži, tedy rozdíl mezi tím, za kolik banka peníze získává a za kolik je půjčuje dál. Změny na dlouhém konci křivky proto mohou zamíchat kartami v celém odvětví.
Co z toho plyne
Příběh popsaný serverem MarketWatch dobře ilustruje, jak úzce jsou propojeny rozpočtová politika, kroky centrální banky a zdraví finančního sektoru. Pokud by se skutečně podařilo dlouhodobé výnosy stlačit, znamenalo by to úlevu jak pro americkou vládu při financování dluhu, tak pro banky sedící na znehodnocených dluhopisech.
Bank of America a další velcí věřitelé by se v takovém případě zařadili mezi hlavní beneficienty. Zároveň ale platí, že jde o citlivé makroekonomické téma, kde do hry vstupuje řada proměnných – od inflace přes chování investorů až po samotnou důvěryhodnost kroků, které by měly výnosy tlačit dolů. Pro investory je to připomínka, že u velkých bank je vývoj úrokového prostředí nejméně stejně důležitý jako jejich vlastní čtvrtletní výsledky.
