Nesouhlas napříč politickým spektrem
Záměr současné vlády plně ovládnout energetickou skupinu ČEZ narazil na kritiku z pravé i takřka opoziční strany. V diskusním pořadu Poledne s Moravcem se bývalí ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a Ivan Pilný (ANO) shodli, že zestátnění společnosti a vytěsnění minoritních akcionářů nemá reálné opodstatnění. Informoval o tom server E15.
Stát dnes drží v ČEZ zhruba 70 procent akcií, zbylou část vlastní menšinoví investoři. Právě jejich vytěsnění a získání plné kontroly patří mezi cíle kabinetu, který svůj postup zdůvodňuje potřebou uvolnit firmě ruce pro velké investiční projekty. Premiér Andrej Babiš dříve avizoval, že by chtěl proces dokončit nejpozději do konce volebního období v roce 2029.
Restrukturalizace uvnitř skupiny běží dál
Souběžně s politickou debatou pokračuje uvnitř ČEZ vlastní reorganizace. Vedení firmy v dubnu předložilo návrh na vznik nové dceřiné společnosti, do které se má vyčlenit několik klíčových částí skupiny. Jde mimo jiné o obchodní a distribuční aktivity, plynárenské podnikání, energetické služby, obchodní (tradingové) jednotky i telekomunikační servisní firmu.
Záměr posvětila valná hromada společnosti v červnu. Podle finančního ředitele Martina Nováka postupuje vyčlenění podle plánovaného harmonogramu s cílovým termínem na konec prvního čtvrtletí roku 2027. Část dotčených firem se přitom má do nové struktury, označované jako ČEZ Energy, přesunout ještě do konce letošního roku.
Zásadní je, že ČEZ si v nově vznikající dceřiné firmě hodlá ponechat nejméně 51 procent. Zbývající menšinový podíl chce následně nabídnout investorům, konkrétní podoba prodeje ale zatím není rozhodnutá.
Dvě varianty pro prodej menšinového podílu
Vedení skupiny podle dostupných informací zvažuje dva scénáře, jak menšinový podíl umístit na trh. První možností je primární nabídka akcií na burze, tedy klasické IPO. Druhou variantou by byl přímý prodej velkým institucionálním investorům, například fondům.
Obě cesty mají svá pro i proti – veřejná nabídka na burze by mohla přinést vyšší transparentnost a širší okruh zájemců, přímý prodej fondům by naopak mohl být rychlejší a předvídatelnější. Podle některých analytiků, na které upozorňuje E15, by hodnota nabízeného podílu mohla dosáhnout 150 miliard korun, případně i více. To by z transakce udělalo jednu z největších energetických operací na českém trhu za poslední roky.
Co to znamená pro trh a akcionáře
Střet mezi vládním plánem na úplné ovládnutí ČEZ a názorem bývalých šéfů ministerstva financí ukazuje, že otázka budoucí struktury největší tuzemské energetiky zůstává otevřená. Pro minoritní akcionáře je klíčové zejména to, zda a za jakých podmínek by případné vytěsnění proběhlo – jde totiž o titul, který patří k nejsledovanějším na pražské burze a je významnou součástí indexu PX.
Paralelně běžící vyčlenění regulovaných a distribučních aktivit do samostatné dcery je přitom projekt, který se řídí vlastním harmonogramem bez ohledu na politickou debatu. Pokud se ČEZ rozhodne pro burzovní úpis menšinového podílu, mohlo by jít o jednu z nejvýznamnějších transakcí svého druhu v regionu a o zajímavou příležitost pro investory hledající expozici vůči energetickému sektoru.
Definitivní podoba celého procesu ovšem bude záviset jak na rozhodnutí vedení firmy o způsobu prodeje, tak na tom, jak se nakonec vláda postaví ke svému deklarovanému cíli získat nad ČEZ plnou kontrolu.
